Destinace

UPŘESNĚNÍ LOKALITY

Polsko, náš velký slovanský soused, je stále neznámá země. Přitom je to turisticky z celého světa vyhledávaný cíl. Historický Krakow, polský Balt, Tatry, Mazurská jezera, nedaleké Kladsko či polská strana Krkonoš za posledních 20 let prošly jako celá země obrovským skokem, masivně se rozvíjí infrastruktura, zemi začíná protkávat síť dálnic, rostou nové hotely, pivovary, restaurace, kvalita služeb dosáhla světové úrovně a přitom jsou cenově dostupné. Polsko je jedním z největších producentů potravin v EU a výborná polská kuchyně je nám téměř neznámá. Stojí za to ji ochutnat. A co je nejdůležitější - všude se při troše dobré vůle dorozumíme. A Češi jsou v Polsku obecně považování za nejoblíbenější cizince.




Při cestě do Polska je vhodné naučit se číst základy polštiny, používá totiž např. spřežky, která čeština již dávno opustila.
Hlavní odlišnosti:

Polština nepoužívá písmena x a q, píše je jako ks a kv


Jak co číst:

Spřežky:
Rzeszów - Řešuf
Czechy - Čechy
Trzy - Třy
Sklarzska Poręba – Sklařska Poremba

Tečky nad písmeny:
nad z - jako tvrdé Ž - např. Źabkowice - čti Žabkovice

Prodloužení písmene dole ocáskem:
ę - čti jako en, nebo em – např. Miękowice Wielke - či Mienkovice Vielke
Golębiewski - Golembjevski

a - uprostřed slova např. Piatek – čti Piontek
na konci slova – z mala źena - čti z malou ženou

Jiné:
ń - jako české ň – např. malý koń
ó - jako české ú - Kraków – Krakuf
ź - jako neznělé ž
ś - jako neznelé š - např. Świeradow Zdrój - čti Švjeraduf Zdruj
ć - jako neznělé č
h – vyslovuje se jako ch