UPŘESNĚNÍ LOKALITY
Tipy na výlet:
Kamenické muzeum a obrazová galerie Rychlebských hor a Žulovské pahorkatiny – Žulová
Exponáty dokumentující historii kamenictví v kraji a přírodu Rychlebských hor. Zvětšené historické pohledy na město a obce v okolí Žulové. Obrazy p. Štandery a dalších malířů.
Frýdberk - zřícenina hradu, kostel – Žulová
bci Žulová dominuje kostel s neobvyklou válcovou věží, připomínající spíš hradní než kostelní věž. V tomto případě totiž došlo k zajímavému spojení zříceniny středověkého hradu a klasicistního kostela. Původní hrad stál od konce 13. století do roku 1639, kdy jej vyplenili Švédové. Od poloviny 17. století sloužil mimo jiné jako pivovar. V roce 1810 byl z větší části zbořen a zachovalá hradní věž se stala součástí nového kostela.
Fulštejn - zřícenina hradu – Bohušov
Zřícenina středověkého hradu s vysokým torzem goticko-renesančního paláce, s pozůstatky hradeb, bašt, válcové věže a základových zdí. Jeho historii začal psát v polovině 13. století zakladatel Herbort z Fulmu. Od konce třicetileté války, po nájezdu Švédů, se již nemluví o Fulštejnu jako o hradu, ale jako o zřícenině.
Branná (Kolštejn) - hrad a zámek
Rozsáhlý zámecký komplex sestává z částí gotického hradu ze 13. století a ze středního a dolního zámku, které vznikaly postupně v 16. a 17. století ve stylu renesance. V podstatě od Bílé hory chátral. Zrekonstruován byl v roce 1998.
Edelštejn - zřicenina hradu - Zlaté Hory
V okolí Zlatých hor se zlato těžilo od konce 13. století. Doly na bohatých ložiscích potřebovaly jistou ochranu, jejímž garantem se stal hrad Edelštějn. Jeho zakladateli byli vratislavští biskupové, dalšími majiteli pak opavští Přemyslovci či Jiří z Poděbrad. V roce 1474 jej silou získal vratislavský biskup Jošt z Rožmberka a dal jej zbořit. Proto dnes můžeme vidět jen zříceniny válcové věže, bašty, části základových zdí, příkopy a valy.
Leuchtenštejn - zřicenina hradu - Zlaté Hory
Pozůstatky věže a hradeb středověkého hradu, který byl zřejmě ve 13. století jedním z obranných hradů na hranici Vratislavského biskupství.
Městské - hornické muzeum - Zlaté Hory
Historie hornictví. Historie zlatohorského regionu. Historie obce Rejvíz. Dobové nářadí a náčiní. Selská jizba. Klubovna zlatohorského vojenského historického klubu. Středověká mučírna. Mini galerie Snop.
Penzion Rejvíz - muzeum - Zlaté Hory
Budova se před 2.světovou válkou nazývala Zum Seehirten (U jezerního pastýře) a byla majetkem bratrů Braunerových. Část budovy, ve které je výčep byla založena v roce 1795, v roce 1919 byla vybudována velká jídelna vedle výčepu a nad ní letní pokoje pro hosty, v roce 1931 postaven třípatrový hotel. Od roku 1962 byla chata převedena pod správu Revolučního odborového hnutí a tehdejší vedoucí vytvořil muzeum.
Řezbářské práce bratrů Braunerových, kteří přišli na unikátní nápad vyřezávat židle s karikaturními podobami stálých hostů.
Sanatorium Edel - speleoterapie - Zlaté Hory
Provoz speleoterapie v tomto zrekonstruovaném původním důlním díle byl zahájen v roce 1995. Nachází se 620 m n. m. a využívá cca 1 600 m podzemních chodeb s maximální hloubkou 93 m pod zemským povrchem. Celoroční teplota je 7–8ºC. Prostory byly upraveny pro pobyt dětí, mohou zde využít malou tělocvičnu s hřištěm pro basketbal, volejbal, možností hry stolního tenisu aj.
Zlatorudné mlýny - Zlaté Hory
Dva sruby se stoupou na drcení zlaté rudy a se zlatorudným mlýnem. Oba dřevěné stroje jsou zhotovené podle dobových nákresů, vodní kola čerpají energii z původního kanálu. Horský ráz údolí a postavení vodních kol v kaskádě kolmo ke svahu vytvářejí čarokrásné zákoutí.
Rabenštejn - zřicenina hradu - Vrbno pod Pradědem
Jen torzo čtyřhranné věže na skále připomíná středověký hrádek. Jeho půdorys je poměrně malý, proto je pravděpodobné, že Rabenštejn byl pouze předsunutým strážním bodem blízkého Veisenštejnu. Spolu s ním byl patrně součástí linie pohraničních hradů Vratislavského biskupství, budované od poloviny 13. století.
Fürstenwalde - zřícenina hradu - Vrbno pod Pradědem
Malé zbytky hradeb a budov hradu střežícího ve středověku hranici opavského knížectví. Hrad založili opavští Přemyslovci v 1. pol. 14. století. Jeho zánik přinesly patrně boje s Matyášem Korvínem v 15. století.